Gender a výzkum / Gender and Research 2024, 25 (1): 133-147 | DOI: 10.13060/gav.2023.024
Tento metodický materiál vychází ze srovnávacích výzkumů přístupů k označování osob v angličtině, němčině, polštině, slovenštině, ruštině a češtině se zvláštním zřetelem k prostředkům rovného pojednávání osob z hlediska lexika, syntaxe a morfologie. U již etablovaných, zejména v anglicky a německy mluvících zemích používaných principů inkluzivního jazyka byla rovněž zkoumána jejich institucionalizace od Evropského parlamentu a dalších nadnárodních institucí přes orgány státních správ a samospráv až po rozmanitá odvětví, obory a oblasti veřejného dění (právo, politika, trh práce, školství atd.). Jazyková doporučení pro češtinu byla formulována na základě pozorování české mluvní praxe a testování alternativ androcentrického vyjadřování, zejména obměn a náhrad genericky míněného maskulina. Jazykový potenciál češtiny dovoluje aplikovat celou řadu analogických prostředků a postupů, jaké se osvědčily v cizích jazycích. Konečná podoba metodiky se utvářela během poslední dekády v prostředí seminářů, školení a workshopů ve firmách, organizacích, na úřadech, na univerzitách za aktivního přispění cis- i trans účastnic a účastníků.
Vloženo: 11. prosinec 2023; Přijato: 11. prosinec 2023; Zveřejněno online: 28. prosinec 2023; Zveřejněno: 21. srpen 2024 Zobrazit citaci
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.