Časopis Gender a výzkum / Gender and Research vyhlašuje výzvu k předkládání abstraktů do monotematického čísla Kdo se bojí genderové ideologie? Resonance a diseminace anti-genderového diskurzu.

Tematické číslo se zaměří na globální vlnu mobilizací proti feministickým iniciativám na podporu genderové rovnosti, narovnání práv LGBTQIA+ lidí, a bádání epertek a expertů z oboru gender studies. Za poslední dekádu takové mobilizace, které jsou v akademické obci popisovány jako anti-genderové hnutí nebo antigenderové kampaně (viz Kuhar & Paternotte, 2017), získávají na stále větší popularitě po celém světě. Ačkoliv se jejich požadavky mohou lišit v závislosti na lokálním politickém a kulturním kontextu, jsou si kampaně jednotlivých aktérů a organizací nápadně podobné. Nejenže jejich argumenty téměř bez výjimky vycházejí z patriarchální vize světa a nacionalistické ideolgie, používají i stejné protestní strategie, rétoriku a v případě občanských inciativ i podobný grafický design a PR. Zároveň si všichni jako úhlavního nepřítele vytyčili tzv. „genderovou ideologii.“ Jejich úsilí může, a v některých zemích (např. USA, Polsko) již dokonce má, fatální důsledky v oblastech práv žen a LGBTQIA+ lidí: často usilují o zákaz interupcí, prosazují důraz na dodržování tradičních genderových rolí a nerovnost v nich zakořeněnou a v některých extremních případech dokonce volají po léčbě homosexuality.

Přes celou řadu podobností se ideologické pozadí a zájmy jednotlivých aktérů do hnutí zapojených často liší. V některých případech je anti-genderový diskurz používán jako méně sofistikovaná kritika neoliberálního kapitalismu, individualismu a globalizace (Graff and Korolczuk, 2022; Kováts, 2017). Agniezska Graff a Elzbieta Korolczuk poukazují na to, že aktéři často instrumentalizují populistický diskurz: konstruují dva tábory, které stojí proti sobě. Jedním z nich jsou globální elity, kterým přidělují roli kulturních kolonizátorů a vykořisťovatelů. Intersekcionální feminismus a gender studies jsou pak popisovány jako kamufláž pro přebujelý a nemorální individualismus. Jiné studie (Lavizzari & Prearo, 2018; Geva, 2019) popisují anti-genderismus jako nástroj, který skrze obranu kulturně konzervativních hodnot Katolické církvi a věřícím pomáhá znovu nabýt popularitu a sociální status. Krajně pravicové populistické strany a sociální hnutí zase anti-gendervový diskurz instrumentalizují k vytváření morální paniky a pocitu společenské krize, na kterých mohou kapitalizovat a rozšiřovat tak svou voličskou základnu.

Přestože existující studie poskytly podrobný analytický rozbor anti-genderových diskurzivních strategií a rozdílů mezi jednotlivými aktéry, o tom, mezi kterými společenskými skupinami zmíněný anti-genderový diskurz rezonuje a jak svůj vlastní aktivismus vidí lidé, co se do hnutí aktivně zapojili, víme zatím jen velmi málo. Cílem tohoto speciálního čísla je proto prozkoumat, kdo jsou lidé, kteří anti-genderový diskurz aktivně adoptují jako validní popis reálného světa a co je k tomu vedlo. Cílem je poukázat nejen na společné vzorce, ale i na odlišnosti mezi společenskými skupinami, které se z argumenty anti-genderového hnutí ztotožňují. Zajímají nás proto především příspěvky, které se zaměřují na anti-genderový aktivismus z mikro-úrovňové perspektivy, popř. se zaměřují na ohlasy anti-genderového diskurzu mezi lidmi, co s tezemi hnutí souhlasí ale kteří se do hnutí nezapojují aktivně. Z metodologického hlediska uvítáme především příspěvky vycházející z etnografického výzkumu, kvalitativních rozhovorů, sociokulturní analýzy, apod. Tématické číslo nemá žádné regionální zaměření a těšíme se na případové studie odkudkoliv, obzvláště pak na příspěvky autorek a autorů ze zemí, které jsou v západní odborné literatuře často opomíjeny (např. Latinská Amerika či Blízký východ).

Tematické číslo vyjde vícejazyčně a příspěvky budou publikovány buď v anglickém, nebo českém/slovenském jazyce. Předpokládané datum publikace je v první polovině roku 2024.

Termín pro podávání abstraktů je 30.března 2023. Termín odevzdání hotových textů je září 2023.

Abstrakty zasílejte na obě tyto emailové adresy: eva.svatonova@ff.cuni.cz a genderteam@soc.cas.cz.

O editorkách:

Eva Svatoňová: postdoktorandka na Katedře sociologie Kodaňské univerzity a vědecká pracovnice na Katedře politologie FF UK v Praze. Specializuje se na politickou sociologii a ve svém výzkumu se zabývá studiem politických diskurzů, krajně pravicové politiky, antifeminismu, kulturních válek, sociálních hnutí a genderu. Zaměřuje se zejména na střední a východní Evropu a využívá etnografické metody a sociokulturní přístupy ke zkoumání toho, jak politické diskurzy oslovují své cílové publikum.

Mina Baginová: výzkumnice (Univerzita Karlova v Praze) v projektu FATIGUE (Horizont 2020) pod záštitou University College London a v partnerství s Univerzitou Karlovou v Praze. V rámci tohoto projektu se zabývá fenoménem vzestupu a podobami populismu a neliberalismu ve východní a střední Evropě. Konkrétněji se její práce zaměřuje na sociální hnutí, nadnárodní sítě a současné feministické a queer mobilizace, které vznikly jako reakce na "antigenderové" politické aliance ve východní střední Evropě i ve světě. Díky svému vzdělání v oblasti sociální antropologie a studií sociálních hnutí využívá etnografii na více místech a digitální etnografii k analýze strategií, praktik a vnitřní dynamiky feministických hnutí při systematickém budování změn po neoliberální politické transformaci v regionu v roce 1989. Její předchozí práce zahrnují výzkum migrace a hnutí za sociální spravedlnost v Řecku a Turecku; a mládežnické a feministické mobilizace po postdiktátorských / postkonfliktních přechodech v Latinské Americe v Chile, Peru, Bolívii a Kolumbii.