volume 12, number 2/2011: Životní dráhy

Obálka

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

aktuální číslo časopisu Gender, rovné příležitosti, výzkum je zaměřeno na zkoumání životních drah a přechodových událostí. Koncept životní dráhy umožňuje zkoumání životů z hlediska posloupností, časování a významů životních událostí v biografickém, sociálním a historickém čase. Biografický čas propojuje jednotlivé události v životě člověka, historický čas spojuje jednotlivé události v životě člověka s významnými strukturálními a kulturně  institucionálními změnami a konečně sociální čas definuje vliv věkově specifických hodnot a norem – v prostoru a čase proměnlivých – na časování životních přechodů.

Ke zkoumání životních drah můžeme přistupovat z kvalitativní i kvantitativní výzkumné perspektivy. Kvantitativní přístup ve výzkumu životních drah se soustředí na zkoumání životních historií a klade důraz na faktické události, přechody a jejich časování. Na jejich základě se snaží modelovat syntetické biografie a odhalovat kauzální vztahy mezi jednotlivými událostmi. Koncept životní dráhy je v kvantitativním výzkumu užíván za účelem pochopení toho, kdy a proč dochází k důležitým životním přechodům v životech lidí, které dále ovlivňují jejich další životní dráhy. Kvalitativní přístup ve výzkumu životních drah se od časování událostí a hledání kauzalit posunuje k prožívání životních událostí jednotlivci. Životní události jsou reprezentovány zkušeností, která může být odkryta skrze významy, které těmto zkušenostem jednotlivci v rámci svých životních příběhů přikládají.

V tomto tematickém čísle představujeme odborné statě a další texty, které přistupují ke studiu životních drah a přechodových událostí z obou výzkumných perspektiv. Číslo otevírá stať Marty Vohlídalové a Hany Maříkové, které se za pomoci statistické analýzy historie událostí zabývají nestabilitou partnerských vztahů v ČR a identifikují faktory, které ji ovlivňují. Anna Šťastná a Jana Paloncyová využívají stejnou metodu a kladou si otázku, jak se z historického hlediska v české společnosti proměňovalo časování prvních korezidenčních partnerských svazků a jejich charakter. Dalším textem, který se dotýká problematiky partnerských vztahů a zároveň využívá analýzy historie událostí, je článek Jany Chaloupkové. Ta ji aplikuje na výzkum životních drah svobodných matek a zabývá se faktory, které mají vliv na to, kdy (a zda li vůbec) se rozhodnou svůj rodinný stav v budoucnu změnit. Tematický blok uzavírá článek Hany Haškové, která s použitím kombinace kvantitativních a kvantitativních metod analyzuje, jak a proč se v průběhu posledních padesáti let proměnilo časování a charakter návratů matek malých dětí po rodičovské zpět k výdělečné činnosti. Součástí tematického bloku je také rozhovor Lenky Formánkové s britským sociologem Tomem Wengrafem, který se dlouhodobě zabývá kvalitativní metodologií výzkumu životních drah. Přestože právě kvalitativní metody stály u samého vzniku zkoumání životních drah, s rozvojem sofistikovaných statistických metod se kvalitativní perspektiva ve výzkumu životních drah stávala nezřídka opomíjenou.

Kromě tematicky zaměřených příspěvků přináší toto číslo také dvě další stati. Článek Emy Hrešanové, která s využitím kvalitativní výzkumné perspektivy analyzuje aktuální stav porodní péče a zejména zkušenosti samotných žen s porodní péčí v ČR. Odborné statě uzavírá článek Kateřiny Kolářové, Ireny Smetáčkové a Petra Pavlíka, kteří vysvětlují analytický přínos kategorie genderu pro porozumění sexuálnímu obtěžování. Číslo přináší také rozhovor Marcely Linkové s britskou socioložkou Barbarou Bagilhole o mužských sítích a diskriminaci žen ve vědě a výzkumu, postavení žen na vedoucích pozicích a v technických oborech, vývoji feminismu ve Velké Británii a významu akademického feminismu pro budování genderové rovnosti.

V neposlední řadě naleznete v čísle odborné recenze, zprávy a upoutávky na knižní a časopisecké novinky, z nichž jedna je věnována informaci o říjnové konferenci Životní dráhy z kvantitativní a kvalitativní perspektivy a dvě recenze představují knihy, které prezentují buď kvantitativní (Proměny rodinných a profesních startů), nebo kvalitativní (Pracovní dráhy žen) perspektivu ve výzkumu životních drah a přechodových událostí v české společnosti. Rády bychom poděkovaly všem recenzentkám a recenzentům, jejichž komentáře byly pro přípravu tohoto čísla velmi přínosné.

Přejeme Vám příjemné a inspirativní čtení.

Hana Hašková a Marta Vohlídalová, editorky čísla

 

 

TÉMA: ŽIVOTNÍ DRÁHY

EDITORKY: HANA HAŠKOVÁ, MARTA VOHLÍDALOVÁ

Content

Articles

Marta Vohlídalová, Hana Maříková:
The Break-up of Unmarried cohabitations and marital divorce: The Same or different Social phenomena? [3-15]

Anna Šťastná, Jana Paloncyová:
First partnerships of czech Women and men and the Growing importance of Unmarried cohabitation [16-29]

Jana Chaloupková:
First a child, then marriage? Family Trajectories of Unmarried mothers [30-39]

Hana Hašková:
The changing Timing and Ways of mothers’ returning to the Workplace [40-52]

Interview

Lenka Formánková :
Biografic-narrative interview is a powerful method. An Interview with Tom Wengrafy Formánkové s Tomem Wengrafem [53-57]

Marcela Linková :
Ve velké Británii je akademické prostředí vnímáno jako poslední bašta maskulinismu. Rozhovor Marcely Linkové s Barbarou Bagilhole [58-62]

Articles Beyond the Topic

Ema Hrešanová:
Birth care and the experience of czech Women: a Qualitative Study [63-74]

Kateřina Kolářová, Irena Smetáčková, Petr Pavlík:
Gender as an analytical category for Understanding Sexual harassment [75-85]

Reviews

Michaela Potančoková:
Transition to Adulthood in Czech Society Through the Lenses of Four Authorstoriek (Chaloupková, J. (ed.). Proměny rodinných a profesních startů) [86-88]

Lenka Formánková :
Women On the Line – feminist Critique of Production and reproduction of Gender Inequalities in the Assembly Line productionnerovností v pásové výrobě (M. Glucksmann: Women On the Line) [89-92]

Zdeněk Sloboda:
Vohlídalová, M. (ed.) Academic Duets [93]

Lucie Jarkovská:
Tenacious deconstructivist Gerlinda Šmausová (Oates‑Indruchová, Libora (ed.). Tvrdošíjnost myšlenky) [94-95]

Karolína Černá:
Cosmopolitan Social Theory (Fine, R. Kosmopolitismus) [96-98]

Magdalena Piscová:
Vohlídalová, M. (ed.), Šaldová, K., Tupá, B. Sexual harassment at the Universitiessokoškolském prostředí“ [99-101]

Michal Růžička :
What Is the Meaning of Utopia in the “Postutopian” Era [102-105]

Zprávy a komentáře

Radka Dudová, Alena Křížková:
Conference “Life Course from Quantitative and Qualitative Perspective” [86-88]

Marta Vohlídalová:
Report from the 10th European Sociological Association Conference [89-92]

Zuzana Uhde:
Foundation of the Group for Social Research of Globalization [94-95]

Hana Tenglerová:
The Second Conference About Women and Science. Gender Equality as a Social Innovation: Equal Opportunities in the Changing Scientific Milieuciální inovace: Rovné příležitosti v měnícím se vědeckém prostředí [99-101]

Zuzana Uhde:
Social Security in China: Workshop with Associate Professor Zhang Zhimin [106]