Pandemie covidu-19 měla hluboký dopad na společenské struktury a praktiky, které jsou nutně genderované. Cílem tohoto tematického čísla je reflektovat nedávné zkušenosti ze života v pandemii a v době po ní, a to s důrazem na jejich genderové dimenze. Perspektivy, teorie a empirické analýzy shromážděné v článcích tohoto čísla jsou příspěvkem k tolik potřebnému komplexnímu pochopení dopadů pandemie na jednotlivce a jejího složitého vlivu na genderové vztahy, sociální reprodukci, trhy práce, novou dynamiku soukromého i veřejného života a obecněji zdraví a kvalitu života. Texty se zabývají konkrétními tématy, která nám umožňují nově promýšlet a přezkoumávat tyto fenomény s ohledem na nedávný vývoj související s „koronakrizí“. Cílem tohoto čísla bylo zaměřit se například na nové rozdělení a překrývání veřejného/soukromého, de/institucionalizaci péče a vzdělávání, zdraví, politiku genderu a sexuality za lockdownu, nerovnosti apod.

Přestože jsme v poslední době zaznamenali celou řadu tematických čísel odborných časopisů zaměřených na dopady pandemie covidu-19, dosud víme jen málo o mezinárodních či přeshraničních aspektech pandemie se zaměřením na střední a východní Evropu. Předkládaná publikace tuto mezeru zaplňuje. Tato perspektiva podle nás otevírá množství témat pro komparaci, analýzu relevantních problémů v jejich lokálních kulturních kontextech nebo zvýraznění podobností a rozdílů. Interdisciplinární přístupy zaměřené primárně na sociální dopady pandemie, založené na intersekcionalitě a transdisciplinaritě a umožňující kritickou reflexi s důrazem na přeshraniční aspekty daného regionu, jsou dosud nedostatečně prozkoumané a zaslouží si uznání i prostor ve vědeckých časopisech. Toto číslo představuje náš příspěvek k debatám, ve kterých je jednou z hlavních os těchto reflexí analytická kategorie genderu.

Články zahrnuté do tohoto čísla se zabývají především (nedostatečnou) transformací dělby péče a práce v prostředí trhu práce a soukromé sféry. V textu Double Fragility: The Care Crisis in the Time of the Pandemic nám Alexandra Scheele, Helene Schiffbänker, David Walker a Greta Wienkamp nabízejí pohled na „dvojí zranitelnost“, založený na rozhovorech se zdravotnickými profesionály a profesionálkami v Rakousku a Německu. Dilemata placené a neplacené péče, ale i pandemií prohloubené nejisté pracovní podmínky zkoumají kriticky jako známky strukturální krize ve sféře placené péče, která ohrožuje samotné fungování zdravotnictví.

Z podobné perspektivy pohlíží Marie Pospíšilová na zkušenosti českých zdravotních sester – matek během pandemie v článku Zdravotní sestry a jejich prožívání dvojí péče v době pandemie covidu-19. Ve své stati se zabývá vzájemnými souvislostmi (a polemizuje s analytickým oddělováním) formální a neformální péče, když zaznamenává jen dočasné změny v genderovém řádu, řídícím se v českém kontextu trvalým imperativem „intenzivního mateřství“. Oba články o ošetřovatelském povolání a situaci zdravotních sester během koronavirové zdravotní krize ukazují, že v takřka nemožné situaci zvládání „dvojího břemene“ péče byla u německých a rakouských sester upřednostňována spíše veřejná role zdravotnických profesionálek, zatímco české sestry se ve svém managementu identity více zaměřovaly na roli matky. Obě stati dokládají, že odolnost zdravotnických systémů během koronavirové krize byla v trojici zkoumaných zemí výsledkem přetěžování a extrémně silné profesionální etiky zdravotníků a především zdravotnic.

Soukromé sféře se věnuje článek It Takes Two to Be Equal? Middle-Class Men Managing Care and Work during the COVID-19 Pandemic in Poland. Autorky Ewelina Ciaputa, Marta Warat a Ewa Krzaklewska zde analyzují nové strategie a řešení dilematu péče/práce zapojením otců za lockdownu. Popisují otce úkolově orientované, otce podporující a otce angažované, přičemž tyto role teoreticky rámují konceptem pečujících maskulinit. Ve své analýze poukazují na kontinuitu účasti otců na péči a jejich pečujících identit v době před koronavirovou krizí i během ní.

Ana Bilinović Rajačić a Jovana Čikić se ve své analýze těhotenství během pandemie pouští do tématu lidské reprodukce na průsečíku individuálních a institucionálních podmínek. V článku What to Expect When Expecting? Experiences of Pregnant Women in Serbia during the COVID-19 Pandemic and State of Emergency popisují, jakým dilematům těhotné ženy čelily a jak se musely přizpůsobovat v některých aspektech svojí zkušenosti (včetně zdraví, porodu a praktik v práci i rodině).

Poslední stať tohoto čísla se zabývá reprodukcí heteronormativního genderového řádu prostřednictvím veřejných politik. Autorky článku The COVID-19 Pandemic and Gender+ Inequalities in the Czech Republic, Hungary, and Slovakia: The Heteronormativity of Anti-Pandemic Measures and Their Impact on the Vulnerable Groups Vanda Černohorská, Zuzana Očenášová a Agnes Kende formou mezinárodní komparace osvětlují, jaké měly zdánlivě „genderově neutrální“ politiky přijímané během pandemie dopady na zranitelné skupiny obyvatel těchto třech zemí. Při zkoumání toho, jak byly politiky boje proti pandemii utvářeny stávajícími genderovými režimy, se primárně zaměřily na socioekonomický status, nejisté pracovní podmínky, etnicitu či pobytový/azylový status. Vlivem těchto veřejných politik docházelo k dalšímu vylučování, či dokonce napadání těchto zranitelných skupin.

I když jsme během pandemie covidu-19 čelili globální katastrofě s často podobnými důsledky napříč národními kontexty (takto univerzální byl mj. její dopad na genderovou rovnost), roli zde hrál i kontext lokální a regionální. Příspěvky shromážděné v tomto čísle ukazují, jak byly specifické dopady, zkušenosti a způsoby managementu pandemie v regionu střední a východní Evropy ovlivňovány jeho genderovými kulturami či způsoby „dělání otcovství“ a „mateřství“. Věříme, že v debatě nad reflexí pandemie se tato publikace stane relevantním hlasem.

Zobrazit celý článek

English version

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.